Letošní Točník se nesl ve znamení chladného a deštivého počasí. Od středy do pátku, kdy probíhají prohlídky pro školní skupiny, bylo krásně teplo, slunečno a nikoho by ani nenapadlo, že se víkend pokazí. Přesto jsme si nenechali vzít vítr z plachet a pustili se horlivě do prezentování našich experimentů široké veřejnosti. Taky aby ne – upoutávka na Pravěké dny na hradě Točníku běžela i v dětském pořadu TamTam na ČT:D!
Také vysychající hradní studna nám dělala vrásky na čele. Vodou jsme se ale zásobili dostatečně a nikdo snad žízní netrpěl (dokonce si někteří čistili i zuby!).
Po sobotním experimentování se odehrál středověký jarmark. V rámci něho měl skoro každý připravenu nějakou výdělečnou činnost a mohl se tak zásobit měďáky a zlaťáky. Nabízely se chutné pokrmy, ale také věštba z dlaně a rozličné soutěže. K občerstvení posloužil hradní šenk s nápoji a realizovat se každý mohl i na trhu s nemovitostmi. K dispozici byla také duchovní podpora ctihodného otce Kocoura.
Průběh jarmarku narušoval dotěrný bard, který oplýval více krásou, nežli umem a zpíval své hudební pokusy ve snaze uhranout hostinského ženu. Hostinký, člověk veskrze netolerantní, nebohého barda nechal uvrhnout do šatlavy.
Mordýřka Maky uspořádala pro odvážné (a bohaté) jedince lučišnický turnaj, kde zápolili ti nejlepší střelci v celém širém nádvoří.
Poklidný jarmark narušila také náhla smrt vidláka, který trávil nejednu chvilku nasáváním inspirace v hostinci. Za jeho smrt se ukázala zodpovědná mordýřka a rychle putovala za bardem. Davem se také začala šířit zvěst o připravovaném spiknutí proti králi Slonisku!
Kapitán hradní stráže, člověk zlotřilé povahy, rozhodl se učiniti lidu povyražení a barda, zmámeného půvabem hostinské, na nádvoří dekapitoval za nesouhlasného mručení nejedné zdejší paničky. Dalším bodem měla být podobná podívaná, tentorkát s mordýřkou. Její cela však zela prázdnotou a na zemi zůstal jen dopis, usvědčující hostinského a kapitána hradní stráže ze spiknutí.
To si ovšem jarmarečníci nemohli nechat líbit a vytáhli proti těmto neřádům! Jejich snahy však přerušil příjezd krále Sloniska, doprovázeného jednovaječným dvojčetem barda. Král zvučným hlasem (ostatně hlučností vždy vynikal nad ostatními) poděkoval účastníkům jarmarku za odhalení spiklenců a pozval všechny na velkolepou hostinu.
Nápoje tekly proudem a zazněly všechny naše hodovní písně. Králi úsměv na tváři vykouzlilo také představení slovutného umělce Fíka, který žongloval se zapálenými pochodněmi. Po hostině jsme se všichni odebrali na naše hradní lůžka.
Nedělní ukázky experimentů utekly jako voda a nám zbývalo už jen zabalit, přesunout se do autobusu a zdárně dorazit do Prahy.
Těšíme se příště na shledanou!
