Vaření

Čím se živil pravěký člověk

 

Příprava jídla patří k oblíbeným experimentům, a to z velmi prostého důvodu. Výsledek můžete vychutnat okamžitě a všemi smysly.

K vaření jsou nejčastěji používány keramické nádoby, jídlo se však dá samozřejmě připravit i mnoha jinými způsoby. Dobře poslouží například pražnice na obilí (hliněná deska, kterou rozžhavíme na ní rozdělaným ohněm a po pečlivém vymetení popela užijeme k pražení), kamenná pícka na pečení chleba, nebo známý Setonův hrnec, který funguje podobně jako papiňák, nebo rozpálené ploché kameny, na nichž upečeme třeba placky z těsta. I vaření se lze zhostit více různými způsoby. Jistě stojí za zmínku vaření pomocí vařivých kamenů, které nahřejeme v ohni a vložíme do vody. Musíme vybírat kameny vhodné s malou tepelnou roztažností, které v ohni nepopukají. Pozoruhodný je i pyraunos z otomanské kultury, námi přezdívaný golemek, což je asi 20-litrová nádoba, která je umístěna na obrubě s dvěma otvory. Tak pod nádobou vzniká prostor pro umístění topeniště, v pyraunu je kouř navíc odváděn kouřovými kanálky podél těla nádoby, která je tím velmi účinně zahřívána. Pyraunos je nedocenitelný například pro přípravu velkého množství polévky.

Samotné vaření v keramických nádobách je trochu specifické. Do ohně vkládáme nádoby již s tekutinou. Topíme ze tří stran, abychom ze čtvrté strany mohli bez obav z přílišného žáru míchat. Žhavé uhlíky by neměly být nad hladinou – voda kvalitně odvádí teplo, bez ní hrozí, že se nádoba bude ohřívat nerovnoměrně a praskne. Mimo to má keramika velkou tepelnou setrvačnost, takže i po vyjmutí z ohně může několik minut vařit.

K vaření nepostačí jen nádoby, musíme si připravit též další potřeby, jako menší nádoby z hlíny či dřeva na různé pochutiny, vodu, větší dřevěné misky na zadělávání těsta, vařečky, měchačky, naběračky (vše ze dřeva), pazourkový nůž a věc snad nejdůležitější – lžíci, která je hliněná či dřevěná. K uchovávání potravin s výhodou užíváme též plátěné pytlíky.

Co lze připravit z přírodních zdrojů:

Polévky

Kopřivačka, do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku ze zrní, asi 2 hrsti na 2 l vody, přidáme 6-8 hrstí jemně poseka-ných kopřiv a okořeníme solí, česnekem, pokrájeným žebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem a po odstavení z ohně můžeme rozkloktat v polévce vejce nebo šálek kyselého mléka.

Slovanská polévka, 200 g nadrcené mouky ze zrna, 2 l vody, 2 cibule, dva stroužky česneku, kmín, sádlo, sůl, pokrájené koře-ny lopuchu, hrst pokrájených lístků popence, kopřiv, mochny husí nebo vikve. Mouku namáčíme přes noc, vaříme vše dohromady, na konci přidáme byliny a omastíme sádlem.

Koření

Řebříček obecný (mladé listy kdykoliv), řeřišnice luční (za pepř), kokoška pastuší tobolka (nať s nedozrálými semeny, za pepř), česnek medvědí (nať se sbírá v květnu, cibulky na podzim), křen selský (roste zplaněle u lidských sídlišť a v jeho listech, stejně jako v kopřivách, lze krátkodobě uchovávat maso), rdesno peprník (listy nebo semena, ale pozor ve větším množství jedovatý, za pepř), kuklík městský (za skořici a hřebíček), dobromysl obecná a mateřídouška obecná (za majoránku), šalvěj lékařská (v malém množství k masu a rybám), máta peprná.

Salát

Bylinný salát jsou jemně nasekané lístky doporučených rostlin zalité kyselým mlékem. Chuťově může být do sladka s přidanými lesními plody či květy sedmikrásky a hluchavky. Vybíráme mladé lístky a výhonky rostlin s neutrální chutí – violka, vikev, jitrocel, bedrník, mochna a vrbka. Mléko můžeme ochutit drobně nasekanou mátou. Vychlazený salát je v letních horkých dnech vyloženou pochoutkou.

Peprný salát připravíme z lístků popence, kopřivy, smetánky, plicníku, bedrníku nebo šťovíku. Rozšlehané kyselé mléko osolíme a ochutíme na drobno rozsekaným žebříčkem, česnekem, cibulí či křenem.

Luštěniny

Čočka nebo hrách, 1/2 kg luštěnin, pokrájená cibule, 3 stroužky česneku, 100 – 150 g hrubě drcené mouky (krupek), sůl, omastek, hrst popence nebo kopřiv. Přes noc máčené luštěniny s moukou dáme vařit s cibulí, česnekem a popencem. Před dovařením nechá-me vodu vyvařit (pozor na připálení), nesléváme. Osolíme, omas-tíme, případně posypeme slaninou a ještě do horkého přidáme vejce.

Kaše

Kaše, 400 g drcené hrubé mouky, 2 hrsti křížal, 2 lžíce medu, sádlo. Mouku a křížaly máčíme přes noc. Vaříme asi půl hodiny, až zmi-zí „moučná“ pachuť. Po odstavení z ohně osladíme medem a omastíme dvěma lžícemi sádla či polijeme mlékem. Z mouky můžeme vyrobit i placky a hady, které po opečení slouží jako příloha k masu nebo samotné, potřené s medem.

Jáhlová kaše, 1 l mléka, 200 g jáhel, sůl. Spařené jáhly necháme ve studeném mléce nabobtnat. Vaříme do měkka a můžeme upravit na slano se slaninou, cibulí česnekem a bylinkami (mateří- douška, popenec, kopřivy) nebo na sladko s křížalami, medem, šípkovými či bezinkovými povidly nebo hruškovou pracharandou.

Jídlo z mléka

Tvaroh, z kyselého mléka oddělíme sýrovinu od syrovátky teplem. Zahříváme asi půl hodiny až hodinu na teplotu do 30°C, chceme-li tvaroh měkký, a nad 30°C, chceme-li tvrdý. Jakmile se vysráží, odlijeme opatrně syrovátku a koláč sýroviny vpravíme do řídkého plátěného pytlíku – tvarožníku. Ten se zavěsí a syrovátka postupně odkape. Tvrdý tvaroh je nutné ještě zatížit několik hodin kamenem na děrované podložce, žebříčku či sítu.

Sýr, měkký tvaroh napěchujeme do nádoby a necháme v teple 4-5 dní kysat. Potom jej se solí a kmínem za stálého míchání na pánvi přivedeme do varu na mírném ohni. Můžeme přidat cibuli, česnek a byliny. Sýr odstavíme a nalijeme do menší nádoby a necháme vychladnout.

Share This