Letošní Vánoce jsme stejně jako minulý rok strávili v Praze. Sešli jsme se v pátek odpoledne na věži, kde pro družiny začínala připravená hra. Cílem bylo obejít všechny stanoviště zakreslené v mapě a na každém místě najít schovaný dáreček. Dárky byly vyrobené od ostatních družin a vedení, všem družinám se výroba dárku moc povedla, ať už to byly barevně zdobené perníčky, kožené náramky nebo pletené přívěsky na klíče. Poslední stanoviště hry bylo na Čertovce, kde jsme se všichni společně sešli, abychom pustili ořechové lodičky po Vltavě. Pouštění nám trochu komplikovaly labutě, které si zřejmě myslely, že lodičky jsou nějaké krmení a sápaly se po nich. Po chvilce boje jsme nakonec úspěšně vypustili všechny lodičky a vydali se tramvají na věž, kde už byl připravený teplý čaj a cukroví.
Kromě nalezení dárků měly družiny za úkol se vyfotit v nějakém živém obrazu, který se pojí k danému místu. V klubovně jsme pak pořízené fotky promítali a autoři k nim přidali vtipný komentář. Nápady byly opět velice kreativní. Po prezentaci fotek jsme si zazpívali několik koled, abychom navodili vánoční atmosféru a mohl přijít mamutí Ježíšek. Ten naštěstí dorazil a přinesl kupu dárků, které potěšily jak nejmladší, tak i vedoucí.
Po rozbalení všech dárků jsme se přesunuli až úplně nahoru do věže do galerie, kde jsme na dobrou noc promítli pár dílů animovaného seriálu Oskarova oáza. Potom se všichni odebrali do spacáků, aby měli sílu na zítřejší výpravu.
V sobotu ráno jsme se vydali tramvají na Bořislavku, kde začala výprava. Nejprve jsme se prošli mezi vilami a pak jsme zamířili do lesa a vydali se směrem do Divoké Šárky. Celou výpravu jsme byli rozděleni na dva týmy – Ježíšky a Santy, kteří mezi sebou soutěžili, kdo rychleji a lepé doručí všechny dárky. Doručování dárků však komplikovaly různé nástrahy, takže hry nebyly tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Kolem poledne jsme se zastavili v přístřešku na oběd, během kterého vedení připravovalo úsek. Cíl úseku byl jednoduchý, zachránit celou princeznu. Princezna byla schovaná ve vyznačeném území, ovšem byla roztrhaná na šest částí. Družiny se tak snažily najít během časového limitu všechny schované části a nesměly být přitom chyceni stráží (vedením).
Dále po cestě jsme hráli ještě několik her, mezi nimi také hru cukr-káva-limonáda, která se letos těší velké oblibě a hrála se proto zatím na každé výpravě. Také jsme se zastavili na dětském hřišti a na Nebušické vyhlídce. Výpravu jsme zakončili na konečné tramvaje v Divoké Šárce.
