I tento rok jsme vyrazili na Mamutí hory. Jako obvykle jsme jeli do Rokytnice nad Jizerou, ovšem na jinou chatu, než bývá zvykem.
Hned po příjezdu nás ohromilo množství sněhu, kterým jsme se museli prodrat na chatu Braunovku, která byla pořádně zapadaná. Naštěstí se na poslední chvilku podařilo sehnat rolbu, která nám vyvezla věci nahoru. Další tři dny jsme si užívali celodenní lyžování či snowboardování s pauzou na vydatný oběd, většinou v podobě hamburgeru, v dětmi oblíbené restauraci. Po návratu na chatu jsme ještě dováděli ve sněhu, což bylo někdy náročnější než lyžování. A večery byly plné turnajů v různých stolních hrách.
První dva dny nás kromě sněžení provázela hustá mlha, takže ti, kdo byli v Rokytnici poprvé, zjistili až třetí den, jak to na Lysé hoře vypadá a kde to vlastně předchozí dny lyžovali. V neděli byla pro nadšené lyžaře a prknaře možnost ještě dopoledního ježdění. Dokonce jsme se z chaty vypravili tak brzy, že jsme čekali, než spustí lanovku! Po návratu na chatu zbývalo už jen zabalit věci a vše pořádně uklidit. Pak nás čekal už jen zábavný sjezd dolů po sjezdovce s batohem na zádech a návrat do Prahy.
