Letošní tábor jsme prožili ve stínu vysokánských stromů yucatanského pralesa, na nichž jsme po vzoru hrdinů knihy Františka Flose lovili cenné květy orchidejí. V úsecích celotáborové hry jsme se potýkali s rozmary přírody, domorodými kmeny, a dokonce i bandity.
Kromě družinového klání jsme soutěžili také jednotlivě v pěstování květin ve vlastních květináčích, které po celý tábor zdobily naše náměstíčko. Pro získání květin bylo nutné se dobře umístit v některé z hodnocených táborových aktivit, nebo najít volně rostoucí květinu a přemístit ji do svého květináče. Majitelé těch nejcennějších květin byli po zásluze odměněni táborovou měnou pesos a placičkou na táborovou trofej. Za pesos bylo možné vylepšovat si svůj květináč na pěstování kytiček, ale také nakoupit si speciální kupóny umožňující na příklad předbíhání ve frontě na jídlo.
Jak už to tak bývá, i letos se náčelnice roznemohla. Maky prodělala proměnu na lenochoda a všem bylo jasné, že ji může zachránit jedině čaj. Ten vařily všechny tři družinky najednou, každá ve vlastním kruhu, do kterého nemohl žádný ze zúčastněných vstoupit. Navíc ešus, ve kterém se voda vařila se nesměl dotýkat ničeho uvnitř kruhu, stejně tak konstrukce, na které byl ešus zavěšen. Jako první nápoj připravila družinka Havranů, ale ani zbylé dvě neustaly ve svém úsilí, a tak se náčelníka zase jednou povedlo zachránit.
I letos nás svou přítomností poctily četné návštěvy. Lentilka nám poodhalila taje zpracování kamene, Long tradičně pořádal svůj kurz přežití a Světluška nás společně se Zigi zasvětila do světa divadelní improvizace. Svůj program s sebou přivezl také Flix, který nám dal možnost formou fyzikálních experimentů porozumět našemu světu a pomocí několika teleskopů potom na noční obloze hledat světy cizí.
Za cíl letošního závěrečného úseku byl zvolen tradiční vrch Třemšín, kam se družinky vydaly v doprovodu vylosovaných záškodníků z řad členů, kteří jim měli cestu znepříjemňovat. Po náročném souboji se na vrchol jako první dostala družina Vlků a vyhrála tak celou táborovou hru.
Po prožití všech těch krásných i náročných chvil, které nám tento tábor poskytl, nezbývá než doufat, že ten další bude přinejmenším stejně vydařený. Tak zase za rok!
